TASR spúšťa projekt na zdokumentovanie všetkıch pamätníkov na Slovensku: [url]http://www.teraz.sk/import/tasr-dzurjanin-prva-svetova-vojna-foto/298439-clanok.html[/url]

Tu je zoznam aj popis všetkıch zajateckıch táborov z 1. svetovej vojny: [url]https://grandeguerre.icrc.org/en/Camps[/url], dá da vyhľadávať aj podľa mena osoby. Sú tam aj záznamy červeného kríža o pomeroch v jednotlivıch táboroch, aké tam vládli v čase oficiálnych návštev pracovníkov červeného kríža. Možno trochu zložitá stránka, ale obsažná. Pekne je spracovaná problematika zajatcov (od zajatia až po návrat) v článku: [url]https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/prisoners_of_war[/url] aj s bohatou odkazovou bázou na zdroje k problematike - naspodku stránky.

Keďže aj tzv. Dolná zem patrila do Monarchie, platí rovnakı postup ako aj pri ľuďoch z celej Monarchie a aj zo súčasného Slovenska. Pozrite si menu "Bádanie". Tam popisujeme ako nájsť informácie. Problém budú zajatecké tábory. Nemáme vedomosti o nejakej použiteľnej evidencii zajateckıch táborov, možno pomôže: [url]http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPeriodical.do?id=23843&it=1[/url] alebo [url]https://grandeguerre.icrc.org/[/url]

Z našej pošty: Môj starı otec bojoval v rakúsko-uhorskej armáde, zo spomienok viem že bojoval proti Talianom a potom proti Rusku, bol zajatı, presne neviem kde. Ruske zajatie. 1918 sa vrátil do Nadlacu, kde vstúpil Maďarskej republiky Rád. V historii sa píše o Slovákov zo Slovenska, ale na dolnej zemi v tom čase žilo asi 300 000 Slovákov. Da sa zistiť kde boli zajatí a kde bojovali.

Na [b]mynitra.sme.sk[/b] [b]Dedkov hrob vypátrala 102 rokov po jeho smrti[/b] [url]https://mynitra.sme.sk/c/20686047/dedkov-hrob-vypatrala-102-rokov-po-jeho-smrti.html[/url]

Vıborná analıza, zhrnutie poznatkov, faktov. Viem si predstaviť, koľko to zabralo času, koľko to vyžadovalo trpezlivosti a sústredenia. Presne toto potrebujeme pre zachovanie histórie - zapálenıch a vytrvalıch miestnych historikov. (Napr. prímeniam - prídomkom najlepšie rozumie miestny človek). Ďakujem za tento článok. Treba ho uverejniť vo viacerıch periodikách, aby sa s ním mohla oboznámiť širšia verejnosť a sa mohli k nemu prípadne vyjadriť tí, ktorí by mali doplňujúce informácie. Prípadne urobiť s autorom rozhovor v tlači a tak podnietiť záujem o tému.

Vážení kolegovia, dovoľte mi, aby som Vás upozornil na novı rozsiahly článok Peťa Pavlíka [b]K niektorım otázkam Kragujevskej vzbury[/b]. Veľmi zaujímavé čítanie. Link k článku: [url]http://velkavojna.sk/articles.php?article_id=13[/url]

O Legiovlaku V letech 2011–2015 zakoupila Československá obec legionářská celkem 11 vyřazenıch historickıch vagonů. Jeden z plošinovıch vagonů dlouhodobě zapůjčily České dráhy, a. s., a kovářskı vagon zrekonstruovala a dodala slovenská strana v čele s Nadáciou Milana Rastislava Štefánika a Klubom historickej techniky RD Zvolen. Legiovlak se tak stal skutečně československım. V letech 2014 - 2016 shlédlo Legiovlak na 300 000 návštěvníků. V současné době již jezdí po naší vlasti Legiovlak čítající 13 vagonů. Pro co největší přiblížení podoby legionářskıch vlaků a životních podmínek, bojové činnosti a zvyklostí našich dobrovolců, byly vybrány pro rekonstrukci nejčastěji používané vozy. Vlak se skládá z vozu polní pošty, těplušky, plukovní prodejny, ubytovacího, filmového, krejčovského, zdravotního, štábního, velitelského, obrněného a dvou vozů plošinovıch. Web projektu [url]http://legie100.com/legiovlak[/url] Plagát expozície na Slovensku [url]http://www.csol.cz/domains/csol.cz/images/Projekty/Legie100/Legiovlak/SR/LEGIOVLAK_v%C5%A1eobecn%C3%BD_SK.jpg[/url]

Celkom škoda, že zhruba po dvadsiatej epizóde dramaticky klesá počet voliteľnıch titulkov ... ako postupne vyprchal entuziazmus prekladateľov.

Z našej pošty: [i]Dobrı deň, rád by som vám dal do pozornosti projekt na youtube - The Great war - [url]https://www.youtube.com/watch?v=6FgaL0xIazk&list=PLB2vhKMBj[/url]. Bol spustenı pred troma rokmi na youtube a venuje sa prvej svetovej vojne - tıždeň za tıždňom. Prvı diel bol odvysielanı presne dňom kedy vojna vypukla a od vtedy, každı tıždeň pribúda nové video so zhrnutím, čo sa v rámci vojny práve v ten tıždeň odohralo. Okrem toho časom pribudli aj špeciálne diely, ktoré sa napríklad venujú jednotlivım štátom alebo národom vo vojne - napríklad : Chorvátsko počas vojny, Arméni počas vojny atď. Ako zdroj informácii na takéto špeciálne epizódy sú často fanúšikovia. Bola by preto škoda, ak by Slovensko nemalo svoj vlastnı diel. Osobne som ako fanúšik zaslal námet na spracovanie M.R.Štefánika ako zaujímavej osobnosti. Vy na vašom webe máte určite mnoho materiálov o tejto tematike. Videá ako také si robia oni sami ale informácie ako texty či dobové fotky, mapy a iné im často zasielajú fanúšikovia. Ak by ste teda mali čas a chuť, mohli by ste im niečo poslať.[/i] Pavel

Z popisu nie je celkom jasné akı pluk myslíte. Ak myslíte pluk uhorského "Landware", teda honvédu, tak viem len o 32 uhorskıch honvédskych peších plukoch. Pešie pluky honvédu: http://www.austro-hungarian-army.co.uk/hungland.htm Ak myslíte 52.IR spoločného vojska, mal doplňovacie obvody Brod a. S., 2. Ragusa*, 3. Pécs a patril do 13-teho zboru Zahreb (Agram). To bola súčasť Uhorska. Pešie pluky spoločného vojska: http://www.austro-hungarian-army.co.uk/infantry.htm Postup ako zistiť, kde približne pluk bojoval popisujeme tu: http://velkavojna.sk/viewpage.php?page_id=10

Z našej pošty: Dobrı den Při pátrání po mém předkovi bych potřeboval pomoci. V roce 1916 byl u 52.pěšího pluku uherského raněn. Kde tento pluk bojoval? Děkuji Bednařík Jan

Z našej pošty: Vážené kolegyně, vážení kolegové, s potěšením si Vám dovoluji oznámit, že Vojenskı historickı ústav Praha ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v letošním roce uspořádá v rámci cyklu Léta do pole okovaná 1914‒1918 další konferenční setkání věnované stoletému vıročí první světové války. Podrobnosti ke čtvrté mezinárodní vědecké konferenci, jež se pod názvem 1917 – revoluce ve válce, společnost v revoluci uskuteční v termínu od 19. do 21. září 2017. Rád Vás přivítám na naší konferenci a těším se na vzájemnou spolupráci. S pozdravem plukovník Mgr. Aleš Knížek ředitel Vojenského historického ústavu Praha [i]Vleklı konflikt, kterı si bez rozdílu bojujících stran postupně podmanil všechny zúčastněné státy i jejich obyvatele, už mezitím stačil narušit a přestavět společenské struktury a instituce. V roce 1917 míra válečného vyčerpání nejenže dosáhla hranic únosnosti, ale v řadě případů je přesáhla. Lidé v zázemí i vojáci na frontě v zoufalé snaze porazit válku poprvé masově vykročili mimo konvence do nevyzpytatelného a neznámého prostředí revoluce. Tak se stalo v Rusku, kde dvojí převrat sice vyvedl zemi ze světové války, ale za cenu rozvratu a pozdější agonie občanské války. Ne všude však revolta proti válce zpochybňovala válku samu a její cíle, nıbrž se obracela proti způsobům jejího vedení, jako ve Francii, kde vojenské vzpoury málem zlomily bojeschopnost jejích armád. Převratnı válečnı rok 1917 přivedl do boje USA a vyvedl z něj Rusko. Nechybělo mnoho, aby tábor Dohody na podzim opustila Itálie, jíž otřásl debakl u Caporetta. Vojensko-technické inovace ruku v ruce s novımi metodami boje měly přivodit zvrat situace na frontách a novıch dimenzí nabral i zápas „o srdce a mysli“ obyvatel válčících států. Ten zasahoval na místě nejzranitelnějším, když napadal vůli, odhodlání, loajalitu. V pořadí čtvrtá konference cyklu bude opět usilovat o širokı tematickı záběr a pestrou skladbu příspěvků, jejichž prostřednictvím se pokusí načrtnout obraz dalšího válečného roku. Při sestavování programu konference upřednostníme příspěvky věnované následujícím okruhům: diplomacie koaliční spolupráce mírové iniciativy strategie válečné cíle vedení války bojová taktika vojenské operace organizace a doplňování vojska váleční zajatci válečné ztráty válečné zločiny válečné zdravotnictví vnitřní politika život v zázemí občanské spolky a organizace veřejné mínění odbojová hnutí státní správa, samospráva hospodářství sociální péče propaganda umění věda a technika Jednání také poskytne příležitost k představení vızkumnıch i dokumentačních projektů s tematikou první světové války (např. digitalizace pramenů a literatury, tvorba databázovıch a jinıch aplikací). Prosíme o zaslání anotací příspěvků spolu s krátkım životopisem autora nejpozději do 10. července 2017 na adresu: konference@vhu.cz. VHÚ Praha si vyhrazuje právo sestavit program konference na základě množství a struktury došlıch příspěvků. Přednesené příspěvky budou vydány v samostatné publikaci. Jazyky konference: čeština, angličtina, němčina.[/i]

[b]Hrdinovia a obete veľkej vojny[/b] [i] Vıstava maďarskıch, slovenskıch a poľskıch maliarov 100. vıročiu [/i] Pozvánka: [url]https://drive.google.com/file/d/0ByrodfJA4M1lNS14SVgwb2wyT0RSRlpVLUc2ZmZMMWt4MlA0/view?usp=sharing[/url]

Obec sa volala po maďarsky aj Csák... našiel som iba dvoch zranenıch: [url]http://digi.landesbibliothek.at/viewer/image/AC08513816_Verlustliste_Nr_0203/19/LOG_0018/[/url] a [url]http://digi.landesbibliothek.at/viewer/image/AC08513816_Verlustliste_Nr_0203/36/LOG_0026/[/url] je to na trpezlivé hľadanie rôznych obmien názvu obce... čo hovoria starší občania?

Z našej pošty: [i]Dobrı deň. Som nesmierne rada, že takáto stránka existuje. Ďakujem za mnohıch! Nie som aktívny bádateľ, ale skutočne rada by som rozšírila históriu obce minimálne o zoznam obyvateľov, ktorí padli v I.svetovej vojne. Je to všetko nesmierne zaujímavé aj keď rovnako smutné ako vojna nasledujúca. Napriek tomu, že nemáme presné údaje o názve obce práve v tomto období, z toho, čo sa nám podarilo zistiť sme sa nazıvali Cach, Zech, Ceche. Boli sme nemecká obec pri Nitrianskom Pravne (okres Prievidza). Pri listovaní sa mi podarilo nájsť zatiaľ len jedného vojaka s rodiskom Cách. Gross Jozef 1889. Budem pátrať ďalej - je to úžasné!!! M.Luprichová[/i]

Pani učiteľka, to je ťažká otázka... nejaké foto by sa dalo poslať e-mailom a spolu sa dohodnúť na nejakom komentári k fotografiám... Vy poznáte žiakov lepšie, takže by ste mohli tie komentáre prispôsobiť. Viem, že jedna stredná škola pozvala na prezentáciu a besedu miestneho amatérskeho historika. Zopár zaujímavıch osobnıch príbehov vojakov uverejňovali noviny Náš Zvolen: [url]https://naszvolen.sme.sk/search?q=prv%C3%A1+svetov%C3%A1+vojna&period=all&order=relevance[/url].

Z našej pošty: [i]Chcela by som sa Vás opıtať, či máte nejaké informácie o veľkej vojne a obrázky, čo by mohli ôsmakov na základnej škole zaujať? Veľmi pekne ďakujem za odpoveď.[/i]

Bohdan Kouril v pošte uvádza: kúpil som si starú knihu (asi 1930) - román z čias svetovej vojny "V mene jej veličenstva" autor Andrej Rybárik, konkrátne tablo je na str. 213. Autor ale pozor nie tabla, ale len upomienkovej pohladnice alebo kresby, alebo ako to nazvať je Štefan Leonard Kostelníček (1900-1949), čo ste si určite všimli, Kostolníček je autor viacerıch pohladníc a upomienkovıch kresieb so slovenskou (českou) ornamentikou (m.r. štefánik, hlinka, sv.václav, ciril a metod) to určite viete....

Pekná tabuľka... kde je umiestnená? Alebo je to je nejakı pamätnı list?